Živý region STRAKONICKO

V roce 2010 vznikl nápad zdokumentovat jednu z nejzásadnějších událostí, která se v rámci druhé světové války dotkla Katovic. Je 20. dubna 1945, tedy pár dní před koncem války. Toto datum se zapíše do historie městyse bohužel dvěma tragickými událostmi.

Tento den byl popraven statečný kněz a účastník národního odboje Josef Jílek, po necelém tříletém věznění.

Ve stejný den slaví Adolf Hitler své 56. a poslední narozeniny tím, že se naposledy ukazuje mimo svůj úkryt, aby ocenil pár členů Hitler Jugend, kteří nadále slepě poslouchají rozkazy a snaží se klást odpor Rudé armádě, která pomalu ale jistě dobývá Berlín.

Za deset dní páchá vůdce i se svou ženou Evou Braunovou sebevraždu.

Zároveň tento den, brzy ráno zastavil na katovickém nádraží nákladní vlak s vojenskou technikou Třetí říše a několika vagóny „dobytčáky", které byly přeplněné vězni z tzv. SS-Baubrigaden (SS Stavební brigády).

Češi, Holanďané, Francouzi, Poláci, Rusové, či příslušníci dalších národů, přesto si v jednom byli podobni: „Hubení, špinaví, s holými lebkami a snahou přežít."

Krátce po osmé hodině ranní se nad železniční stanicí Katovice objevily dvě stíhačky typu Republic P-47 Thunderbolt. S největší pravděpodobností se jednalo o stroje patřící 368. stíhací skupině náležící pod XIX. velitelství taktického letectva 9. letecké armády Spojených států.

Po rychlém úvodním přeletu oba Thunderbolty okamžitě zaútočily na vlak. V nastalém chaosu, ve kterém se našlo pár odvážných lidí, kterým se podařilo odemknout pár vagónů s vězni, se dalo zhruba 150 vystrašených vězňů z tohoto nelidského transportu na útěk.

Někteří z nich se rozhodli prchat katovickými ulicemi či přímo přes zahrady usedlostí. Většina uprchlíků však zvolila cestu ke svobodě směrem k pošumavským lesům. Touha po svobodě jim dodávala sílu běžet z posledních sil kamkoliv.

O tom, jaký byl osud těchto uprchlíků vypráví nový dokumentární film natočený občanským sdružením Rally Fans Katovice, za podpory Městyse Katovice. Pomocnou ruku k dílu podal i katovický rodák Jan Řehoř.

Režisérem snímku je Martin Mazuch a velkou mírou k natáčení a tvorbě scénáře přispěla i Jindřiška a Lucie Koláříkovy. Realizační tým čítal několik dalších členů, kterým tímto všem děkujeme za pomoc.

Ve filmu se dozvíte o osudech několika vybraných vězňů, kteří měli to štěstí a našli pomoc u statečných obyvatel Katovic a dalších obcí směr Pošumaví. S kamerou se podíváme například do Kraselova, Novosedel, Volenic, či vzdálenějšího Škrobočova.

Všude v těchto místech se našli stateční lidé, kterým nebyl osud těchto zubožených vězňů lhostejný. Tito lidé se nebáli pomoci, i když velmi dobře věděli, že za pomoc nepříteli říše hrozí smrt.

Bohužel několik vězňů bylo nemilosrdně zabito již při útěku od vlaku. Těmto obětem byly vystavěny pomníky u hrobů v Katovicích a ve Volenicích.

Film se opírá o výpovědi pamětníků, přičemž bohužel někteří již od roku 2010, kdy natáčení započalo, nejsou mezi námi. Nejedno vyprávění o setkání a výpomoci uprchlým vězňům zatajuje dech.

Dále film pracuje s archivními záznamy Českého národního archivu a se záznamy z některých kronik a různých literárních děl, týkajících se události „Transportu smrti."

Nezbývá než pozvat, na premiéru filmu, která se uskuteční 18.4. 2015 od 19:00, tedy téměř po 70 letech, které uplynuly od náletu na katovickém vlakovém nádraží.

Martin Mazuch, DiS