Živý region STRAKONICKO

K vysvětlení díla Jaromíra Novotného (1974) by mohly napomoci tři historky. Při cestě od brány hřbitova ke Galerii Na shledanou pro mě Jaromír připravil komentovanou prohlídku po náhrobcích. Zatímco se většinou zastavujeme u jmen zemřelých nebo se bavíme lidovou tvořivostí pozůstalých, upozorňuje mě JN na odvrácené strany náhrobků.Ty jsou sestavené z jednotlivých kamenů a ze zadní strany vyznívá jejich sklad, proporce, švy a také výrazný povrch, který je výtvarně daleko zábavnější než lícové strany hrobů.

Druhá historka popisuje práci zahraničního umělce Wadea Guytona. Tiskne své obrazy (většinou jednoduché čtverce malované v textovém editoru Word) na plátno na staré a velké kopírce Canon. Vloží plátno do stroje, uvaří si kafe, kouří a kouká jak to jede. Stejně jako zadní strany náhrobků jsou i plátna W.G. plochy vzniklé částečně náhodou, ale jejich původ je založen na reprodukovatelnosti či opakování schématu a nikoliv na originálu, který byl typický pro sebedefinici moderního umělce.

Čímž se dostávám ke třetí historce, která je spíš jen životopisnou informací. Jaromír Novotný se před studiem na Akademii výtvarných umění vyučil tiskařem. Zabýval se tím, jak mechanicky prostřednictvím strojů a čtyř základních barev vytvářet povrchy z obrazů a ze slov a přenášet je na plochu papíru. Na výstavě #11 v Galerii Na shledanou na část skleněné fasády nanesl tenkou vrstvu černé ofsetové barvy, na protější prosklenou stěnu druhou vrstvu, tentokrát magentu. Na jedné zdi je struktura vytvořená z několika desítek papírů formátu A4. Na papírech jsou různě velké odlišně černou barvou nasycené obdelníky. Na protější zdi vytapetoval plochu černého čtverce. Doporučuji výstavu prohlížet pozorně i zvnějšku, pak se dočkáte překvapení. 

Výstava Jaromíra Novotného potrvá do 31.3.2014. Galerie Na shledanou je prosklená chalupa křížená s panelákem. Dvacet let prázdná nedokončená smuteční síň, postavená v osmdesátých letech dvacátého století v rozpadajícím se ateistickém státě v kopci nad jihočeskou Volyní, na hřbitově Malsička, obklopená mladým lesem, hřbitovními náhrobky a vzrostlými modříny. Program galerie těží ze své neobvyklé situace a výmluvně ovlivňuje rezidenty, většinou malíře, kteří malují na její vnitřní zdi, které se před novou výstavou opět zabílí. Jak se vztahovat na začátku jedenadvacátého století prostřednictvím výtvarného umění k naší důkladně vytěsňované a přitom jediné životní jistotě? Za tři roky se tu vystřídali Ondřej Maleček, Josef Bolf, Lenka Vítková, Blanka Jakubčíková, Tomáš Vaněk, Marie Blabolilová, Jiří Thýn s Václavem Kopeckým, Martin Zet, Jan Turner a Daniel Vlček.

http://galerienashledanou.blogspot.cz