Živý region STRAKONICKO

Dnes pokračujeme ulicí Husova a dalšími obyvateli domu č. p. 375, tedy bývalé restaurace "Na Růžku". Jsou jimi mistr zednický, majitel domu a této restaurace, pan Čeněk Prokop /1880, Kalenice/ s manželkou Ludmilou rozenou Hlavovou /1879, Novosedly/, dětmi Ladislavem /1906, Katovice/ stavebním inženýrem, ženatým s Annou, rozenou Kartovou /1912/, Jaroslavem /1908, Katovice/ inženýrem chemie v Plzni Čeňkem /1910/ mistrem v ČZ, Jiřím /1913/ účetním v továrně na výrobu fezů, Janem /1915/, tchýní, vdovou, soukromnicí paní Antonií Hlavovou /1847, Kladrub/, švagrovou paní Kateřinou Hlavovou /1890, Novosedly/, strávníkem, kresličem mistrem zednickým, stavebním asistentem panem Bohumírem Trojanem /1882, Písek/, dál vdova na penzi paní Marie Kašková /1881, Řepice/ s dětmi Drahomírou /1906, Písek/ a Bohumilem /1908/ oba studenti zdejšího reálného gymnázia.

Hostinský v hospodě pana Čeňka Prokopa pan Bedřich Šourek /1866, Josefova Huť/ s manželkou Růženou /1872, Ústí nad Orlicí/ v domácnosti, dřív hostinskou, nevlastní dcerou Bohuslavou Valentovou /1899/ účetní v knihtiskárně pana J. F. Pavelce, dcerou Jarmilou Šourkovou /1906, Tábor/ praktikantkou v knihtiskárně u J. F. Pavelce, strávníkem panem Františkem Novákem /1898, Hrádek u Březnice/ cvičitelem ve škole střihů u firmy Anna Katzová-Kremanová a neposlední řadě pan Rudolf Pikeš /1877/ obecní služba jako oficiál obecního úřadu, dříve kancelista s manželkou Leopoldinou /1875/.

Nyní přejdeme ulici Zvolenskou a jsme u bytového domu č. p. 158, který ale vchodem patří již do ulice Zvolenské. Na pravé straně jsou rodinné domy č. p. 516, 460, 583, 459, 467, 465 a 577 a následuje ulice Boženy Němcové a za ní jsou zděné bytové domy č. p. 803, 802, 801 a 800.

Následuje ulice Mírová a za ní jsou garáže a před světelnou křižovatkou na Katovické ulici stával Penny Market, který se v roce 2016 zboural a nyní je zde nové obchodní centrum.

Projdeme si druhou stranu ulice, kde na rohu stojí č. p. 486 o němž jsme psali v ulici Havlíčkova, kde měl obchod s potravinami pan Václav Augustin, druhou částí s číslem popisným též s č. p. 486 je výrobní družstvo na čistění peří postavené na velké zahradě a je již v ulici Husova, následuje rodinný domek č. p. 412, jehož  majitelem byla vyšívačka v továrně na výrobu fezů paní Františka Třeštíková /1867, Záboří/, za ním stojí rodinný dům č. p. 396, jehož majitelkou byla soukromnice, vdova paní Marie Krejčová /1851, Kbelnice/, u ní byl v podnájmu dělník v Pošumavských závodech na impregnaci dřeva pan Josef Kazda /1851, Pačejov/ s manželkou Kateřinou /1857/, dnes zde při domu provozují trafiku, následuje další rodinný domek č. p. 395, jehož majitelem byl dělník v Hospodářském družstvu pan Karel Kropáček /1873, Cehnice/ s manželkou Marií /1880, Vídeň/, dětmi Janem /1902, Vídeň/ řeznickým pomocníkem, pak dělníkem v Hospodářském družstvu s ženou, Annou /1904, Kváskovice, Vlastou /1914/ a synem Karlem.

Následují ještě dva rodinné domky č. p. 457 a č. p. 437. Za křižovatkou stojí čtyři zděné bytové domy s č. p. 781, 782, 791 a 792.

Za těmito domy se nachází Kulturní dům, který byl otevřen v roce 1962 a nesl tehdy název Jednotný závodní klub ČZM. Dnes se v něm odehrává téměř veškerá kulturní činnost. Tou jsou divadla, koncerty, zábavy, plesy, setkání s občany, taneční, je zde restaurace a různé salonky pro svatby a jinou spolkovou činnost. Sídlí zde i Městské kulturní středisko s předprodejem lístků na jednotlivé akce, i místních kin. Dům je veden do ulice  Mírové a má č. p. 831.

Za ulicí Mírovou je v zahradě nevyužívaný stánek s občerstvením a trafika a na konci před křižovatkou s Katovickou silnicí jsou zděné garáže. Ještě než tuto ulici opustíme, vrátil bych se krátce ještě ke Střední průmyslové škole v Husově ulici č. p. 313, kde je dnes Euroškola. Vznikla z podnětu n.p. ČZM jako samostatná  střední průmyslová škola pro pracující. Ministerstvo školství svým výnosem z 9.6.1960 vyjádřilo souhlas s jejím zřízením za podmínek, že ONV spolu s ČZM zajistí její umístnění do budovy odpovídající kladeným požadavkům pro tyto školy.

Jelikož speciální budova nebyla, došlo ke kompromisu a vznikla jedna třída v budově odborného učiliště v Husově ulici. Ve druhém patře pak ředitelna, sborovna a kabinet. Na odpoledne si škola vypůjčovala 5 tříd od učiliště. Škola začínala s obory strojírenské technologie, elektro, stavebním a textilním. Vedením školy byl pověřen Ing. František Chromý /v letech 1961-1971/, sbor měl tři stálé členy a 38 externistů. V prvním roce 1960/1961 bylo 12 tříd SPŠP s 287 žáky a dvě třídy 55 studenty. Rok na to již 469 studentů.

Rozhodnutím z 31.10.1961, bylo povoleno zřízení střední průmyslové školy s denním studiem, které po 4 letech bylo zakončeno maturitou.  Do školy s novým názvem Střední průmyslová škola strojnická ve Strakonicích nastoupilo 1.9.1962  prvních 34 studentů. V roce 1972 je provedena celková rekonstrukce interiérů, 1976 postaveny nové dílny i domov mládeže. V 80.tých letech se uvažuje o nové budově. První budovou, která se slavnostně otevřela 26.10.1988, byla jídelna s kapacitou 600 jídel. Zároveň se v Plánkově ulici staví domov mládeže se studovnami, čítárnami, knihovnou a 176 lůžky a od 8.11.1990  je otevřen. Nová školní budova, která je součástí areálu, je otevřena 1.9.1993. Z ředitelů jmenujme po F. Chromém, ing. Ivana Vysokého, ing. Jana Samce, ing. Jana Parkosa  a ing. Petra Wágnera. Učili zde později i profesoři z gymnázia Stanislav Fučík, Jindřich Krása, Bohuslav Macek, Jaroslav Persona a František Třeštík. Tím jsme dokončili Husovu ulici a příště se vydáme do ulice Žižkovy, dříve Štefánikovy, ještě dřív Zvolenské.

Jakékoliv doplňky i informace k ulicím Plánkova, Žižkova a Komenského rád přijmu na email: Malirsky.J@seznam.cz, telefon 723158306 nebo na adresu Tržní 1152, 386 01 Strakonice I.

Malířský Jan

Obrázky: 1. Ulice Husova kolem roku 1960
                   2. Stěhování Husova pomníku z Dubovce do sadů
                   3. Pozemek kde se postavil později Kulturní dům
                   4. Studenti stávkařské školy