Architektura zevnitř

ArchitekturaAteliér Kuncl Architects

Architektura zevnitř


Rozhovor s architektem Michalem Kuncem z Ateliéru Kunc Architects o smyslu navrhování kanceláří, konceptu obytné krajiny a stírání hranic mezi domovem a prací.

 

Nedávno jste odborné veřejnosti představil koncept obytné kanceláře: místa, kde se stírá rozdíl mezi domovem a prací. Můžete ho na úvod našeho rozhovoru stručně popsat? 

Michal Kunc: Když přijdete k nám do ateliéru a zeptáte se mne, co děláme, odpovím vám velmi jednoduše: Navrhujeme interiéry domy, kanceláře... hlavně ale navrhujeme prostor. Prostor, který má především připomínat místo, kde trávíte dobrou dovolenou.

 

Jak pak tento koncept uvádíte do praxe? 

M. K.: Snažíme se o maximální spojení s přírodou, hledáme nejlepší propojení domu se zahradou... přecházíme z domu do krajiny a zpět... a stíráme tak hranice mezi vnějším a vnitřním. Dům, kam já rád jezdím na dovolenou, je dům s výhledem, je to dům s velkými okny, plný slunce... Vy, já a stejně tak zaměstnanci, nájemníci... máme nakonec stejně nejraději svůj domov. Klid. Pohodu. Večerní posezení. Knihu nebo televizi. To všechno je a může být domov.

 

Vycházíte při tom z nějakých výzkumů, nebo jak jste k tomuto řešení došel?

M. K.: Všechno to, co jsem dosud řekl, spolu velmi úzce souvisí. Vytvoříme-li pracovní prostředí co nejbližší našemu domovu, našemu přirozenému životu, získáme víc. Od lidí, kteří v něm pracují. Velmi výrazně zvýšíme jejich výkon. Je to vyzkoušené a chci ukázat, jak propojit navrhování kanceláří s každodenním životem. Ano, doma chceme mít to nejlepší prostředí. Proč bychom ho tedy neměli mít v práci?

 

Dobře, ale práce v kanceláři přece není žádný výlet na dovolenou...

M. K.: Když pracujeme s developery nebo nájemci velkých kancelářských prostor, často je situace nastavena tak, že spočteme metry, lidi, přidáme zázemí, rest zóny a je to. Z mého pohledu není. Protože úspěch toho, jak dobře navrhnout kancelář, spočívá podle mne někde úplně jinde. Vytvořte lidem prostředí co nejbližší jejich domovu, dejte mu atmosféru, zbořte zeď mezi tím, kde je práce a kde je doma. Dnes je přece - ve většině případů, neříkám, že vždy - jedno, odkud pracujete. Částečně z domu, z kavárny, z tabletu na cestě... Já sám hodně cestuji, lítám po stavbách, mám schůzky... A stejně jako vy se připojím tam, kde potřebuji. Odešlu... odpovím. Schválím, potvrdím... Kancelář dneška je hodně virtuální - to je smartphone ve vaší ruce, tablet a někdy notebook. Zamyslete se teď se mnou: kdy naposledy jste se podívali do svého mailboxu? Před pěti minutami? Před půl hodinou? Dovedete si dneska vůbec představit situaci, kdy byste na důležitý email odpověděli druhý den? Já ne. To prostě, bohužel, nejde.

 

Práce v kanceláři má ale dnes spoustu podob, jinak pracují například novináři v newsoormu Economie, který jste navrhovali, a jinak třeba HR oddělení nadnárodní firmy...

M. K.: Já mám to životní štěstí, že mne moje práce hodně baví. Takže pak pracuji, odkud a kdy je zrovna potřeba. A když mne práce baví, věnuji se jí naplno. Jsem výkonný. Ovšem k tomu ale potřebuji vhodné prostředí. Bez toho to neumím. Tedy říkám: udělejme si z kanceláře nenásilně druhý domov, stejně kvalitní prostředí jaké chceme mít doma.... Vytvořme prostředí living office. Propojme pracovní a privátní svět, protože tak budeme my i naši zaměstnanci spokojenější a výkonnější. Já vám nyní chci představit náš koncept living landscape, který považuji za budoucnost kancelářského space planningu a navrhování.

 

Popište prosím, jak taková obytná krajina v kanceláři funguje konkrétně... 

M. K.: Všichni jistě registrovali před pár týdny otevření Florentina. Podle mne jde o fantastický projekt uprostřed Prahy. Kanceláře na světové úrovni. Náš ateliér tady navrhoval hned několik kancelářských prostor: pro poradenskou firmu Ernst & Young, pro advokátní kancelář Havel a Holásek... Šlo o dvě typově zcela odlišná zadání a dvě řešení. U mne jednoznačně převažuje chuť navrhovat openspace. Oproti uzavřeným buňkám kanceláří chci navrhovat krajinu, landscape. Koncept openspace slouží jako základ, je to 'plato' pro mnoho různých prostředí. Vytváříme tedy living landscape je to koncept bytí, práce, života. Vycházíme přitom z přírody a z přirozeného, skutečného světa. Technologie se zrychlují a mění a kancelář na to musí být připravena, aby se za dva tři roky nemusel kupovat nový nábytek nebo se stěhovat. Práce je virtuální, mohu pracovat z mnoha míst podle potřeby. Living office musí kopírovat normální život a jeho projevy. Ideálně setřít rozdíl mezi prací a domovem.

 

Jak obytnou krajinu navrhujete? 

M. K.: Tak, že s klientem společně debatujeme, popisujeme typická pracovní prostředí v kanceláři. Pracovní místa, krátké povídání, porady, místo na kávu, myšlenky... Hledáme typické pracovní situace: malý meeting s obrazovkou, místo pro povídání, sdělování okamžitých nápadů a myšlenek. Typické místo pro rutinní práci, posílání a odpovídání na maily. Pak je to například místo pro soustředění, zastavení se, rozmýšlení. Místo pro projektový tým. Jeden časově omezený projekt, k němu vytvořená skupina lidí. Jde tedy o vytipovaná prostředí, která jsou typická pro jednotlivé práce v klientově kanceláři. A zde používáme open space jako 'plato', jako krajinu, na níž kreativně a podle potřeby stavíme jednotlivé prostředí, malé buňky s rozdílnou funkcí a designem. Podle zaměření firmy jde o to navrhnout typy a počty buněk, vytvořit tak originální koncept a spaceplan, umožňující růst a variabilitu.

 

Ovšem koncept open space má dnes i jasně popsané nevýhody: může být hlučný, je zde malá možnost soustředění, malé soukromí na práci... 

M. K.: Já jako architekt ale uvažuji i pragmaticky: v tomto řešení investor najde spoustu výhod. Například neplatí drahé příčky. Za ušetřené finance může nakoupit třeba kvalitní židle, na kterých budou jeho lidé pohodlně a zdravě sedět. Bude se jim dobře pracovat. Dobrá židle je vůbec velké téma. Ale o tom někdy jindy.

 

Říkáte, že dobře navržený spaceplan na začátku realizace ušetří velké peníze v samotné realizaci. Můžete být konkrétnější? 

M. K.: Z mé každodenní praxe vím, že dobře provedený space plan může ušetřit víc než tvrdě vybojovaný tendr na dodavatele nábytku. Takže doporučuji: hned na začátku projektu, ještě před samotným před výběrem objektu nebo hned po podpisu nájemní smlouvy nepodcenit výběr architekta a diskutovat s ním budoucí kancelář, řešit s ním spaceplany. Hned. Ušetří se tím spousta peněz. Ale pozor: také to zabere spoustu času, který se ale vrátí v budoucnosti. Protože to, co nejvíce zdržuje při navrhování nových kanceláří, je takzvaná supervize spaceplanu. Vás i nás. My architekti většinou dostaneme předem 'nahozený' spaceplan, který někdo udělal bez hlubšího pochopení vaší firmy při podpisu nájemní smlouvy, a společně pak trávíme čas, který většinou není přepracováváním a úpravami dodaných spaceplanů. Tedy na začátku je to o komunikaci, je to moje velká zkušenost z navrhování privátního bydlení pro mé klienty a přátele, pokud na začátku nevedeme diskuse o smyslu, potřebách a přáních, nepovede se navrhnout stoprocentní dům. Stejné je to s kancelářemi. Jde tedy nejdříve o detailní diskusi, ne o návrh, design, podobu pracovišť. Jde o to, kolik lidí a v jakých pracovních pozicích kde je, jak potřebují pracovat, jaký typ práce vykonávají, versus jaké mají reálné nároky na místo, soukromí... Podle toho dojdete k tomu, kolik metrů reálně potřebujete, jaké typy pracovních prostředí potřebujte. Kde využijete openspace, kde a kolik musíte mít kuchyněk, kde má být recepce, kde kanceláře manažerů... Budu konkrétní: na dobře navrženém spaceplanu se dá ušetřit spousta peněz.

 

Dokážete takovou úsporu i nějak kvantifikovat?

M. K.: Samozřejmě. Počítejte se mnou: každý zaměstnanec chce svoji šatní skříň, kontejner, úložný prostor, atd. Pokud já jako architekt navrhnu místo toho jeden velký šatní box, ušetřil jsem na 'průměrném' spaceplanu řekněme 40 m2 krát 10 EUR za m2 pronájmu - to je měsíčně 400 EUR. Ročně 4 800 EUR, tedy přibližně 125 000 Kč ročně. A to byl jen příklad úložných šatních skříní. Další velké téma by byly stoly, jak velké mají být. Musí mít každý člověk svůj vlastní? Nestačí někdy hotdesk, apod.?

 

Dalším tématem, které jste zmínil při své přednášce o obytné kancelářské krajině, bylo téma stěhování a zařizování kanceláří...

M. K.: Z vlastní dlouholeté zkušenosti říkám: určitě stěhovat, pokud původní prostor neumožňuje redesign a další růst. Z toho vyplývá další otázka, kterou opakovaně se svými klienty řeším: vzít nebo nevzít s sebou do nových prostor starý nábytek? Mnohokrát probíraná věc. Z mého pohledu architekta: pokud je tady možnost, dopřejte sobě a svým lidem nové sezení. Kupte jim kvalitní, ergonomické židle. Když si uděláte jednoduchou analýzu nákladů versus benefitů, které vám to přinese, budete překvapeni. Samozřejmě je podle vašich finančních možností dobré pořídit kompletně nové vybavení kanceláří, protože nový design navržený architektem, nové členění prostoru se nepovede nikdy udělat dokonale, nebude mít takovou pozitivní sílu, když do něj sestěhujete dohromady staré skříně, stoly, často v několika odlišných designech. Ano, použijte třeba původní podnoží stolů, ale udělejte nové pracovní desky. Výsledek? Opticky máte nové kanceláře, sjednocený korporátní design, novou image firmy. A hlavně, nepodceňujte fakt, že tím vysíláte pozitivní signál pro vaše zaměstnance.

 


Jak jste téma obytné krajiny v kanceláři řešili u globální společnosti EY v pražském administrativním centru Florentinum?

M. K.: Zde jsme měli za úkol naplnit korporátní styl velké společnosti a vytvořit pracovní prostředí a design pro několik set lidí. Základem naší koncepce byl openspace, náš koncept living landscape, obytné pracovní krajiny, do které jsme pečlivě navrhli jednotlivé funkce. Šli jsme metr po metru a vytvářeli fungující a promyšlené prostředí s jasným architektonickým výrazem a nezaměnitelným designem interiéru. Zdůraznil bych na této realizaci objekty, které člení prostor, mají i svůj jasný orientační význam a slouží k personalizaci prostoru. Další důležitý prvek obytné krajiny je coffee lounge. Věnujte těmto zónám dostatečnou pozornost, protože se vám to vyplatí. A samozřejmě nemůžeme zapomenout na zeleň, na zelené stěny, ale důležité jsou květináče na skříňkách. Teď můžete namítnout, ale kdo se o ty kytky má starat? Stejně jako dom koupíte manželce řezané květiny nebo máte v obýváku vzrostlou pokojovou rostlinu, i v kanceláři budou tyto prvky na vás a vaše lidi působit uklidňujícím a 'domácím' dojmem. To jsou právě ty důležité detaily, které vás interiér odliší a udělají příjemnějším.

 

Oproti tomu jinak asi funguje newsroom vydavatelské společnosti Economia v pražském Karlíně?

M. K.: Samozřejmě, tady jde typově o zcela jiný typ kancelářského prostředí. Funguje jinak než klasická kancelář, klade na architekta jiné nároky a jeho space plan se vytvářel na základě jiného zadání. Zdůraznil bych na této realizaci objekty, které člení prostor a mají i svůj jasný orientační význam a slouží k personalizaci prostoru. Krátce: měli jsme koncept písmene jako jednotky informace, protože jde o mediální dům. A tento koncept jsme převedli nejen do korporátní grafiky, ale i do 3D objektů. Zelené a relax zóny jsou umístěné jinde, nečlení prostor tak jako u EY. Viz představení back stage.

 

A do třetice?

M. K.: Třetím ukázkovým projektem, na kterém chci demonstrovat význam dobře zpracovaného space planu, jsou kanceláře jedné z nejúspěšnějších tuzemských právních kanceláří Havel & Holásek. Jde o typickou kancelář s dělením na klientskou zónu a pracovní část. Náš koncept je nesený hlavním motem 'Chytrost, modernost, kultura'. Hlavní motiv a prvek korporátního designu měl být společný pro celou kancelář, měl ji propojovat a sjednocovat. Chtěli jsme, aby náš koncept a návrh byl především chytrý, postavený ne na luxusu a extravaganci drahých materiálů, ale na vtipném a moderním řešení. Aby měl určitou nadčasovost. V případě Havel & Holásek je to solidnost, chytrost, úroveň... Vybrali jsme proto umění. Je nadčasové, je známkou kulturnosti, úrovně, solidnosti a v neposlední řadě i úspěchu. Dobré umění spojuje lidi a kultury mezi sebou, je nositelem nových a chytrých myšlenek a řešení... Interiér této právní kanceláře tedy funguje jako svého druhu moderní galerie, kde se nejen pracuje, ale jde i o svébytné kulturní prostředí. Digitální fotografii jsme posunuli co nejblíže k podobě obrazu. Ve vstupní části je vždy umístěno umělecké dílo, buď ve formě panelu - obrazu s digitální fotografií, nebo přímo uměleckého objektu. Recepce samotná je navržena jako umělecký kus nábytku, designový objekt. Je to první dojem, který si návštěvník - klient utvoří při vstupu do kanceláří. A první dojem je ten nejdůležitější.

 

Kdybyste měl shrnout do základních tezí váš koncept obytné krajiny v kanceláři?

M. K.: Představil jsem nejen náš koncept kancelářského prostoru jako obytné krajiny, ale i tři možné cesty, jak tento koncept převést do praxe. Obecně platí:
- Kancelářský prostor jako obytná krajina motivuje zaměstnance k lepším výkonům, protože stírá rozdíl mezi pracovním a 'doma' tedy pracujeme, protože nás to baví,
- Architektem správně připravený spaceplan ušetří významné finanční prostředky,
- Pokud budete spolupracovat s architektem, vždy vybírejte studio, které už má konkrétní zkušenosti s realizací kanceláří, ale velkých kanceláří, protože jen na větších projektech se architekt naučí jak pracovat správně s prostorem.

Děkuji za rozhovor.



MgA. Michal Kunc (* 1971)
Vedoucí architekt, zakladatel a majitel Atelieru Kunc Architects. Vyučil se truhlářem, poté vystudoval architekturu u Evy Jiřičné na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové. Od roku je 2002 řádným členem České komory architektů. Realizace Ateliéru Kunc Architects jsou často publikovány v tuzemských i zahraničních časopisech, Michal Kunc je členem Czech Deco týmu.
www.atelierkunc.com

Vloženo: 12.08.2014
facebook Google Plus e-mail Tisk
Reklama

Další aktuální články z kategorie Kavárna

Pondělní zastavení

Setkání s literaturou, tentokrát s příslovími.   Pobočka Šmidingerovy knihovny Za Parkem, od 16:00 hod.

UdálostKulturaPříběhZajímavostŠmidingerova knihovna

Pondělní zastavení

Tvořivá dílnička na pobočce

Malování na dřevo. Tvoření pro děti v knihovně, materiál bude k dispozici na místě.   Pobočka Šmidingerovy knihovny Za Parkem, 9:00 – 12:00 hod.

Pro dětiUdálostWorkshopPro pobaveníŠmidingerova knihovna

Tvořivá dílnička na pobočce

Šumavské příběhy

Výstava ilustrací Petra Štěpána.   3. 7. – 30. 12. Společenský sál ŠK. Výstava je přístupná v době konání společenských akcí.

VýstavaKulturaPříběhZajímavostŠmidingerova knihovna

Šumavské příběhy



www.zivy-region.cz

Home|Sport|Region|Kavárna|Služby|Inzerce                        Napište nám |Administrace

Cílem webu Živý region je infornovat o dění na Strakonicku, Blatensku, Vodňansku, Volyňsku a Horažďovicku, ale i Prachaticku, Vimpersku nebo Písecku. Chceme pomoci  jednotlivcům nebo organizacím dát vědět o jejich činnosti. Nabízíme pomocnou ruku a bezplatný prostor pro prezentaci všem, kteří pořádají sportovní, kulturní nebo i úplně jiné akce pro veřejnost.

facebook Google Plus e-mail Tisk
www.zivy-region.cz on facebook
© 2014 Živý region